Off
Zobrazit
Pavla Brady: Máme tu velkou manuální sílu, která jen čeká na nové a zajímavé příležitosti

Pavla Brady: Máme tu velkou manuální sílu, která jen čeká na nové a zajímavé příležitosti

Jednou za čas se v politice objeví žena, která přinese svěží vítr do již stávajících struktur. Pavle Brady se v Opavě během jejího působení na magistrátu mimo jiné podařilo zpřehlednit jeho fungování a komunikaci s občany, či zavést bytovou politiku, která zpřístupnila levné bydlení. Živí se jako překladatelka, stavební inženýrka a soudní znalkyně, problematice nemovitostí tedy dobře rozumí, ale jako žena, která si do hostitelské péče bere holčičku z dětského domova, má velmi blízko také k sociálním otázkám. Popovídali jsme si s Pavlou o tom, jak ji k politice přivedlo zdravé občanské naštvání, proč se po letech v zahraničí ráda vrátila zpět domů, a jak by tradiční malé podnikání mohlo navrátit lesk Moravskoslezskému kraji.

Máte za sebou spoustu zahraničních zkušeností, jak studijních, tak i pracovních. Kdy jste začala cestovat?

Měla jsem to štěstí, že jsem nastoupila na vysokou školu těsně po revoluci. Otevřel se nám svět a já jsem toho jako studentka využila. Už v roce 1994 se naskytla možnost vycestovat a studovat za podpory EU, a tak jsem jela na semestr do Kodaně. Předměty jsme měli samozřejmě v angličtině, některé pouze s dalšími českými studenty, další i spolu s Dány. Byla to po všech stránkách skvělá zkušenost.

Dále jste měla možnost pobývat chvíli i v Egyptě?

Do Egypta jsem jela na výměnnou stáž pro studenty. Léto jsem strávila v jedné stavební firmě, a pak hlavně cestováním a poznáváním země. V té době se ještě dalo bezpečně jezdit po celé zemi. Poznala jsem tam spoustu úžasných místních lidí i studenty z mnoha evropských zemí. Tam jsem pochopila, že i přes rozdílné kultury či náboženství řešíme všichni stejné lidské starosti.

Jaké další země jste navštívila?

Strávila jsem ještě dva měsíce v Londýně a dále měsíc na univerzitě v Polsku, kde jsem získala skvělé přátele, s nimiž se stále po dobu uplynulých dvaceti let stýkám. Pár let jsem žila a pracovala v USA ve stavební projekci. Celou řadu zemí i mimo Evropu jsem navštívila jako turistka, například letos jsme s manželem projeli po vlastní ose Izrael, Palestinu a Jordánsko. Dlouhou dobu byl pro mě tím nejdůležitější dokladem cestovní pas. Ačkoliv miluji cestování a poznávání cizích zemí, vždycky jsem se o to raději vracela domů. Mám tady silné kořeny a rodinu. Nikdy jsem nechtěla žít v zahraničí natrvalo. Chtěla jsem poznat, jak to chodí jinde, abych pak mohla pomoci zlepšit život doma.

Podařilo se nějaké zkušenosti přenést?

Zde v Opavě se nám určitě povedlo nastavit transparentnější systém a lepší komunikaci města se svými občany, ať už to jsou videozáznamy ze zastupitelstev, rozklikávací rozpočet nebo zveřejňování veškerých smluv, které město uzavře.

Co vás na politické práci nejvíce baví?

Je zajímavé zasahovat do věcí okolo sebe. Když se vám něco nelíbí, lze díky politice ovlivnit, jak bude vaše město vypadat, a co se v něm bude dít. To byl hlavní důvod, proč jsem šla do městského zastupitelstva.

Pamatujete si, co byl ten první impulz vstupu do politiky? Co jste tehdy chtěla změnit?

To si pamatuji velmi přesně. Na náměstí, kde bydlím, se dělaly stavební úpravy. Tehdy se parkovalo před domy a v momentě, kdy vymysleli jinou podobu náměstí, se parkovací místa zrušila, aniž by se kdokoliv z města zabýval otázkou, kde budou lidé dále parkovat. Když bydlíte v centru, předpokládáte samozřejmě určitá omezení, ale my se rozhodli nenechat si úplně vše líbit, a tak jsme sepsali petici a město se nakonec uvolilo k tomu, aby vytvořilo parkovací místa vzadu za domy.

Na začátku vaší kandidatury tedy stála parkovací místa?

Bylo to takové zdravé občanské naštvání, jakože se město vůbec nezabývá lidmi a nekomunikuje s nimi o svých projektech. Vzhledem k tomu, že scházelo pár měsíců do voleb, jsem byla oslovena, jestli nechci kandidovat, a nakonec jsem skončila v zastupitelstvu.

Žene vás do nadcházejících krajských voleb také nějaké zdravé občanské naštvání?

Krajská politika velmi ovlivňuje jednotlivá města a obce. Mnohem více, než občané vnímají. Zajišťuje služby jako je doprava, střední školství, financování sociálních služeb a další, takže je dobré provázat komunální politiku s tou krajskou. V dnešní době je zásadním tématem odliv mladých za studiem, kteří se poté již do kraje nevrací, protože mají pocit, že by zde nenašli uplatnění nebo zajímavou práci. Na druhou stranu slyším od firem z Moravskoslezského kraje přesně opačný problém. Nemohou sehnat dostatečně kvalifikované a jazykově vybavené lidi. Je důležité spolu obě strany propojit.

Napadají vás nějaké kroky, který by šly v tomto směru udělat?

V našem programu máme, že by se měly mnohem více, než nějaké velké fabriky a zahraniční investice, podporovat lokální malí a střední podnikatelé. Motivovat lidi k tomu, aby začali sami podnikat a starat se o své živobytí. Tento kraj potřebuje zásadní restrukturalizaci průmyslu. Opavy nebo Nového Jičína se to netýká tolik, co Ostravy a nehrozí zásadní problém ve chvíli, když jedna z větších společností krachne. Bohužel v Ostravě a Karvinsku, kde jsou stále závislí na těžkém průmyslu, mohou čelit značnému nárůstu nezaměstnanosti. Mě samotnou by zajímalo, kam až tento problém sahá, protože nejsou žádné statistiky, kolik lidí bude reálně nezaměstnaných ve chvíli, kdy se například zavřou doly.

Můžeme ji ale odhadnout od počtu lidí, kteří tam v současné době pracují?

To není úplně pravda. Už dlouhodobě je spousta horníků i ze Slovenska a z Polska a ne z Moravskoslezského kraje, tudíž by se nejednalo o naše nezaměstnané. Sama mám profárány všechny ostravsko-karvinské šachty, včetně těch dnes už zavřených, z let, kdy jsem tlumočila pro odborníky na OKD. Také jsou tam profese, které se velmi dobře uplatní i mimo doly, určitá část lidí půjde do penze, a pak až ti ostatní budou mít problém s hledáním nového zaměstnání. Náš kraj disponuje velkou manuální silou, pro kterou je nutné vytvářet nové a zajímavé pracovní příležitosti už dnes.

To se velmi hezky poslouchá. Náročnější bude vymyslet, co konkrétního se s tím dá udělat?

Na úrovni krajské politiky můžeme vytvářet vhodné podmínky pro určitá odvětví a podnikatele třeba v podobě grantů. Doba velkých průmyslových zón na zelené louce respektive na úrodné půdě je za námi, dnes bychom se měli spíše podívat, kde máme nevyužité objekty, které chátrají a dát jim nový život. Využít je třeba jako sdílené kanceláře pro začínající podnikatele, IT inkubátory a podobně.

Jako krajská zastupitelka byste tedy měla možnost začínající podnikatele finančně podpořit?

V České republice máme bohužel nastavenou státní politiku tak, že různé výhody a úlevy na daních dostáváte jako podnikatel až ve chvíli, kdy zaměstnáváte tisíce lidí. Když ale máte ve firmě pět lidí, tak na vás všichni kašlou. Myslím si, že každý, kdo někoho zaměstnává a vytváří pracovní místa, ať už je to pět lidí, nebo tisíc, by měl mít určitě podporu a tím nemyslím pouze finanční. Vhodné prostředí k podnikání zahrnuje i stabilní právní prostředí a jednoduchost, namísto nepřehledné byrokracie.Na úrovni kraje a měst můžeme vytvářet granty, půjčky a podobně. Když začínáte podnikat, tak vám pomohou i malé částky na vybavení kanceláře a další vstupní náklady. Dále je důležité hrát roli v informování a motivaci lidí k podnikání.

Rozumím tomu tak, že změnou k lepšímu by mohl být návrat k malým tradičním podnikům?

Když nepojedeme na množství a na co nejnižší cenu, nemusíme vozit zboží z Číny a z druhého konce světa a budeme rádi, že tu máme za rohem švadlenu, pekaře a raději dáme peníze jim, než abychom platili někoho, koho neznáme. Lépe se nám bude dařit podporovat naši lokální ekonomiku. Nehledě na to, že takový dovoz má negativní dopad i na životní prostředí.

Jak se vám dělala politika v Opavě?

Zjistila jsem, co všechno dokážu zvládnout a vydržet. Kolegové v zastupitelstvu nevěděli co se mnou. Nejdříve čekali, že to spolu na radnici nějak ty čtyři roky vydržíme, a že si stejně budou dělat, co chtějí. Potom zjistili, že to úplně tak snadno nepůjde, protože jsem nehodlala jenom pasivně přihlížet. Pak mě začali odvolávat z funkce náměstkyně primátora, ale to se jim nepovedlo. Tak alespoň dělali vše pro to, aby zničili mé jméno, což se jim s pomocí místního plátku, bohužel v našem městě docela podařilo.

To není úplně ideální pracovní prostředí.

Dvanáct let tady byla velká koalice ODS a ČSSD a ti si dělali, co chtěli. Nekomunikovali s občany a fungovali systémem přihrávání zakázek kamarádíčkům, trafik a zřejmě i přes úplatky, což se ovšem špatně dokazuje. Když nás poprvé zvolili do zastupitelstva, bohužel nám nezbývalo, než vytvořit koalici s ČSSD, ale ti samozřejmě dál táhli s ODS a házeli nám klacky pod nohy. Když viděli, že si postupně prosazujeme svoje, že jsme vyměnili orgány městských společností a rozsekali spoustu různých vazeb, tak se jim to samozřejmě nelíbilo.

Co byste dělala jiného, kdybyste nevstoupila do politiky?

To, co dělám i dnes, znalecké posudky a tlumočení angličtiny. Měla bych ale i více času na focení, cestování a zahrádku, která se stala mým i manželovým velkým koníčkem. Také si bereme na víkendy a prázdniny do hostitelské péče jednu slečnu z dětského domova. Člověk nemusí změnit celý svět, ale jednomu člověku můžete změnit celý život. A to docela jednoduše.

Jak taková hostitelská péče vypadá?

Do péče si ji bereme už rok. Je s námi skoro každý víkend, na Vánoce, o prázdninách. Díky tomu, že pracuji z domova, je pro nás jednoduší s ní trávit více času. Je důležité, aby se děti z dětských domovů dostaly do normálního prostředí. Chodíme třeba do divadla, do restaurace, jezdíme na výlety, ale také spolu doma uklízíme nebo pracujeme na zahradě. Snažíme se jí ukázat všechno, co znají i ostatní děti.

Věnujete se charitativní činnosti i v rámci své politické profese?

Snažím se tuto oblast podporovat, na radnici jsem pod sebou měla i sociální oblast. Hodně jsem spolupracovala s armádou spásy a víceméně prošla veškeré sociální služby, které v Opavě jsou. Největší projekt, který se nám podařilo na radnici vymyslet i dokončit, bylo komunitní centrum, kde je dnes i kavárna s obsluhou z řad psychicky nemocných klientů. Myslím si, že je potřeba ve společnosti odbourávat určitá stigmata.

Jaká stigmata jsou v naší společnosti nejznatelnější?

Setkala jsem se třeba se spoustou předsudků vůči bezdomovcům. Na radnici za námi chodili lidé s tím, že posedávají na lavičkách v centru, a že je má městská policie vyhánět. Řešením ale přece není to, že je vyhodíte z centra na okraj, aby je nikdo neviděl. Sice je nepříjemné, když tu pijí alkohol a pak dělají nepořádek, ale musíte vyřešit důvod, proč se bezdomovci ocitnou na ulici. A věřte, že za určitých okolností se může stát přes noc bezdomovcem každý z nás. Důležité je začleňovat rozdílné lidi zpět do normálního života, nastavit systém, který jim umožní se uplatnit. A to platí nejen pro lidi bez domova, ale i pro různě zdravotně postižené osoby.

To je úkol spíše pro nás pro všechny, nejenom pro politiky.

Naše společnost se už naštěstí posouvá a řada lidí se odklání od konzumního života. Bude to ještě trvat, ale už teď se vytváří komunity, kterým nezáleží jen na množství věcí, které vlastní, ale na jejich kvalitě. Řadě lidem jde mnohem více o to, co jedí a jakého jsou dané potraviny původu. To ostatně dokládá oblíbenost farmářských trhů a nejrůznějších prodejen s lokálními produkty. Tím se samozřejmě podporují ti konkrétní farmáři či pekaři z blízkého okolí. Úkol pro politiky je, aby šli lidem příkladem a pomáhali vytvářet prostředí, které motivuje spoluobčany k udržitelnému a šetrnému chování nejen k přírodě, ale i k sobě navzájem.

Off
Zobrazit
Kandidátka na hejtmanku Pavla Brady: Nových stran se nebojím, to není naše konkurence

Kandidátka na hejtmanku Pavla Brady: Nových stran se nebojím, to není naše konkurence

Pavla Brady (SZ) je přesvědčena o tom, že kraj může být mnohem aktivnější, než je. Po většinu času našeho rozhovoru nehovořila však za sebe, ale za celou kandidátku Koalice pro region. Čím jsou její kandidáti výjimeční a jak chtějí řešit problémy, které trápí občany kraje? Představitelům kraje i vlády vyčítá jejich přístup k řešení situace v OKD. Jak ale nyní pomoci nezaměstnaným? A jak zabránit tomu, aby v kraji nevznikaly další vyloučené lokality?

Jak jste se nechala slyšet, Strana zelených a SNK­-ED chtějí společně nabídnout alternativu voličům, kteří nechtějí volit ani levici, ani podnikatelské projekty. Je však nutné podotknout, že takových stran je řada a stále vznikají nové. Proč by měli dát voliči přednost zrovna vám?

Protože my nabízíme zkušenosti. Jako PRO REGION nereprezentujeme pouze zájmy jednotlivých stran, ale především obyvatel, kteří opakovaně volí své starosty a starostky. Podívejte se na první desítku kandidátů, jedná se o regionální osobnosti, které v komunální politice strávily dohromady již více než 130 let. Kromě toho jsou svými voliči voleni opakovaně a někteří v komunální politice působí již od roku 1990. Kromě nich je mezi námi i řada nováčků s elánem měnit věci k lepšímu, ale také odborníků. Na kandidátní listině budeme mít hned tři pedagogy z katedry regionálního rozvoje Ostravské univerzity včetně proděkana celé Přírodovědecké fakulty. Zkrátka za nás necháváme hovořit naše výsledky.

Jaké důvody vás volit má pravicově či levicově orientovaný volič? Jsou vůbec takové?

Pravicově, ale i levicově orientovaný volič, který přemýšlí, v nás musí zákonitě vidět alternativu k současné situaci. Komunální politika není pravicová ani levicová – snahou starostů je, aby došlo ke konsenzu, aby došlo k dohodě, která odpovídá selskému rozumu. Chceme, aby byly na úrovni kraje slyšet zájmy různě velkých obcí prostřednictvím regionálních patronů. Všichni naši komunální politici se ve správě své obce osvědčili a jsou voleni opakovaně, a to od malých obcí jako Zátor na Bruntálsku či Hodslavice na Novojičínsku přes středně velké jako Vítkov, Bílovec či Brušperk, až po ty větší jako Nový Jičín nebo Opava.

Kde vidíte hlavní průsečíky vašich programů? Proč je podle vás výhodné jít do voleb společně?

Průsečíky našich programů vidím především v oblastech jako jsou doprava, školství nebo modernizace kraje. Starostové jsou přece ze samé podstaty lidé, kteří jsou odchodem mladých schopných lidí z regionu zasaženi nejvíce. Starosta je ten, kdo musí řešit, jak přilákat mladé lidi, aby mohl naplnit školku, starosta je ten, kdo by měl vytvářet u mladých lidí hrdost na svou obec – a přesně to naši starostové dělají. Další klíčovou oblastí, na které se shodneme, je v dnešní nejisté době nutnost spolupracovat, nutnost řešit věci dohromady a společně, a to ať už na úrovni kraje nebo například Evropské unie. Nejsme ti, kteří by hlasitě křičeli a bouchali obrazně řečeno pěstí do stolu. Jsme ti, kteří se snaží jednat a konat. Na druhou stranu, na plané žvanění nás neužije, naši starostové tráví čas mnohem raději se svými občany, aby jim mohli naslouchat.

Ráda byste dosáhla dvojciferného výsledku s možností podílet se na krajské vládě. Jak vidíte vaše šance? Jak velkou konkurenci shledáváte v již zmíněných nových stranách?

Jak už jsem zmínila, svět se začíná dramaticky měnit a je nutné spolupracovat více než kdy dřív. Nové strany nejsou řešením problému, ale jedním z jeho příznaků. Problémem je vzájemná nedůvěra, neochota potlačit své ego na úkor celku. Řada politiků a to především těch nových se domnívá, že všechno jde změnit jako mávnutím kouzelného proutku. Když působíte 10 let v komunální politice jako já nebo přes dvacet let jako někteří mí kolegové, musíte si uvědomit, že se věci dají měnit jen velmi pomalu. Nových stran se proto nebojím, to není naše konkurence. My tu skutečně jsme pro ty, kteří se chtějí aktivně podílet na svém životě a nejen čekat s napřaženou rukou, kdo jim co dá. O tom politika není.

Máte představu, s kým byste chtěli po volbách spolupracovat? A s kým naopak vstup do koalice odmítáte?

Kdysi někdo prohlásil – tančí se s těmi, co jsou v sále. My se chceme jednoznačně podílet na krajské vládě, protože pro to máme nejlepší kvality. Jak už jsem říkala, jen v první desítce máme 130 let zkušeností s komunální politikou a většinou přímo z vedení obce. Jsme ochotni jednat se všemi demokratickými stranami o prosazení našich priorit. Chceme levnější jízdné pro veřejnou dopravu napříč krajem, kvalitní střední školství podobné např. tomu, které prosazují naši dva novojičínští zastupitelé (oba učitelé na gymnáziu), ale také větší zainteresovanost kraje v otázkách sucha. Spíše než trvalé spojence máme trvalé zájmy a tím největším je, aby naše jednotlivé regiony byly dobrými adresami, kde budou mladí lidé rádi zůstávat.

Nyní nemáte v zastupitelstvu žádného zástupce. Nabízí se tak i otázka, co byste chtěli dělat v případě zvolení jinak, lépe?

Je pravda, že v krajském zastupitelstvu jako takovém žádné zástupce nemáme. Na druhou stranu, s krajskou politikou se naši kandidáti jako starostové obcí setkávají dnes a denně. Ač si to mnoho z nás neuvědomuje, kraj ovlivňuje naše životy v řadě věcí. Rozhodně bychom se snažili působit mnohem aktivněji v oblastech přenosu informací mezi obcemi a ministerstvy. Kraj může být mnohem aktivnější, než je. Vždyť řada lidí ani po šestnácti letech neví, na co jim krajské úřady vlastně jsou. Mimo jiné má kraj pravomoc v řešení veřejné dopravy – a ta je v Moravskoslezském kraji poměrně nepřehledná, pomalejší než individuální a často i drahá. Spoje na sebe nenavazují, Spoje na sebe nenavazují, hledání tarifů je velmi složité a je zkrátka jednodušší jet autem. Myslím si, že prioritou kraje by mělo být, aby bylo cestování veřejnou dopravou napříč krajem jednoduché. Svět se zrychluje a je nutné překonávat větší vzdálenosti v kratší době, nevím, proč by náš kraj měl být výjimkou. Chtěli bychom tlačit i na to, aby do některých oblastí zajížděly přímé dálkové vlaky a nemuselo docházet k přestupům při delším cestování například z Nového Jičína, Opavy či Frýdku-Místku při cestách do Prahy nebo do Brna.

Kdy představíte program, a prozradíte nám již nyní vaše hlavní priority?

Naše hlavní programové priority jsme již představili. Celý program je postaven na lokální ekonomice, která rozpumpuje Moravskoslezský kraj. Aby to tak ale mohlo být, musí být naplněny některé zásadní předpoklady. Za prvé, mladým a schopným lidem se zde musí dostat patřičného vzdělání, čili je nutné neustále investovat do školství. Pokud odcházejí za studii či zkušenostmi jinam, musí mít, proč se sem vracet a žít. A pro udržení kontaktu s naším krajem a po studiích i se svými spolužáky, ale především potenciálními klienty, je nutná spolehlivá a rychlá (veřejná) doprava. Naší poslední prioritní oblastí je snaha adaptovat se na teplotní výkyvy. Ty jsou v posledních letech čím dál častější a bohužel do budoucna se může jednat o obrovské bezpečnostní riziko, které nebude trápit jen zemědělce, ale nás všechny. Všechna tato témata mají potenciál přinést do lokální ekonomiky našeho kraje a do kapes jeho obyvatel několikanásobně více peněz než snaha o zachování upadajícího těžkého průmyslu a těžby.

V nedávném porovnání kvality života v krajích skončil Moravskoslezský kraj jako poslední. Na vině jsou podle analýzy například nejvyšší naměřené emise polétavého prachu, nejvyšší úbytek obyvatel v Česku, třetí nejvyšší výskyt trestných činů, vysoká nezaměstnanost, ale i řada dalších faktorů. Jaký je váš plán na pozvednutí životní úrovně v kraji?

To souvisí s našimi programovými prioritami. Lidé v našem kraji a jeho jednotlivých regionech musí mít především perspektivu. Musí vědět, že svět je mnohem komplikovanější a větší než jen náš kraj, ale na druhou stranu i to, v čem je pro ně jejich kraj a jejich domov důležitý. Polétavý prach lze výrazně redukovat snížením individuální dopravy, kterého chceme dosáhnout prostřednictvím zlevnění jízdného a zrychlením hromadné dopravy. Trestná činnost souvisí s patologickými jevy a s chybějící perspektivou; důkazem jsou nedávné testy na drogy u žáků základních škol v Bohumíně a Orlové, kde bere drogy včetně pervitinu až čtvrtina deváťáků. A to jsou jen některé jevy související s chybějící perspektivou. Musíme mít kvalitní střední školství, to znamená především kvalitní vyučující, kteří sem nepůjdou, dokud tu nebudou mít dobré podmínky pro založení rodiny. Vylidňování našeho kraje je přirozeným jevem souvisejícím s útlumem těžby uhlí, na druhou stranu je špatně, že odcházejí ti vzdělaní, kteří v kraji nevidí perspektivu pro svůj osobní růst.


Máte plán na snížení nezaměstnanosti v kraji, která je zde již nyní jedna z nejvyšších v Česku a po uzavření Dolu Paskov ještě poroste? A jak byste hodnotila přístup vlády/kraje k řešení problému? 

Politici věděli dlouhou dobu, že těžba uhlí je nevýhodná a nebude trvat donekonečna. Dlouhou dobu jsme tak konzervovali stav, který byl neudržitelný a každý o tom věděl. Místo toho, aby se deset let investovalo do rekvalifikace a postupně se dávala váha řemeslu nebo technickým oborům, tak docházelo k sypání veřejných peněz do neefektivní oblasti. Těžbu uhlí jsme dotovali všichni z našich kapes. V našem kraji je v poměru na obyvatele nejméně lidí samostatně výdělečně činných, zároveň si mi řada majitelů firem stěžuje, že jim chybějí kvalifikovaní zaměstnanci. Minulý režim nám sem koncentroval málo kvalifikovanou pracovní sílu a po revoluci se rezignovalo na to, aby se s tím cokoliv udělalo. Vznikla nám tu tak generace lidí, která nemá perspektivu – a to je prostě špatně. K tomu nemuselo vůbec dojít. Stejně jako v severní Anglii či v německém Porýní, musí i na Ostravsko-Karvinsku proběhnout restrukturalizace průmyslu.

Jak na vás celá situace s krachem společnosti a uzavřením Dolu Paskov působí?

Jako téměř se vším v tomhle státě. Já mám zkušenosti ze Spojených států, tam když problém je, tak se řeší. Tady když máte problém, tak se ho snažíte přede všemi schovat. Posléze je špatný ten, kdo na něj upozorní. Podívejte se na situaci, když jsem vedla v Opavě městské firmy. Tam bylo mnoho kostlivců skrytých ve skříni ještě po předchozích primátorech – ať už se jednalo o drancování opavských městských lesů anebo o fotbalový klub, kde se vyhazovaly statisíce korun na úplné nesmysly. Když jsem dané problémy začala řešit, objevilo se mnoho těch, kterým neřešený stav věcí vyhovoval, v nastaveném systému byli pohodlně skryti a na špatné správě městských společností parazitovali.

Ve vedení města Opava, kde jste v letech 2010-2014 působila jako náměstkyně primátora, jste zavedla systém sociálního bydlení včetně startovacích bytů a prosadila větší podporu sociálních služeb. Jaké jsou vaše plány v oblasti sociální politiky kraje? Ptám se zejména proto, že za posledních deset let v České republice přibylo sociálně vyloučených lokalit i lidí, kteří v nich žijí. Jejich počet vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně.

Sociální bydlení je především oblastí, kterou by měly řešit obce a stát. Kraj může působit jako mediátor. Vyloučené lokality jsou problémem, ale všechno je o té chybějící perspektivě. Je to o kvalitním školství, je to o dopravě a cestovném za vzděláním. Představte si, že jste v situaci, kdy skoro nemáte kde bydlet, těžko se vám dostává něčeho k jídlu, ale vaše dítě chce chodit do kvalitní školy, protože na to má předpoklady. Teď si představte, že by se z toho důvodu musela koupit síťová jízdenka, která u nás vychází zhruba na třicet korun denně. Podobná jízdenka dnes v Praze stojí deset korun na den. Když to srovnáte se svou situací, tak svému nadprůměrně nadanému dítěti s lítostí oznámíte, že se asi blbě narodilo, ale dobrou školu si nemůže dovolit. Tohle pak vytváří přirozenou bariéru. Kraj takto přichází o obrovský potenciál, protože nejenom, že plně nevyužívá potenciálu těchto mladých lidí, ale vytváří i podmínky pro jejich radikalizaci.

Co vnímám dále jako důležitý problém, který se na úrovni kraje dá řešit, jsou krajské nebo městské společnosti. Ve vedení kraje se mohu zaměřit na to, aby se zbytečně v těchto firmách neplýtvalo, aby financování krajských společností bylo transparentní a aby třeba naše letiště Leoše Janáčka v Mošnově začalo normálně fungovat a stalo se pro náš kraj bránou do Evropy.

Rozhovor vyšel dne 4. 8. 2016 v Parlamentních listech

Off

Lídryně a sedm spolulídrů koalice PRO REGION

Volební zmocněnkyně koalice Strany zelených a SNK-ED v Moravskoslezském kraji včera zaregistrovala kandidátní listinu koalice PRO REGION. Kandidátní listina obsahuje maximální možný počet, čili 70 jmen, mezi nimiž je deset současných a deset bývalých starostů nebo místostarostů, tři geografové, bývalý poslanec či hejtman.

Včera v pondělí 1. srpna byla přijata registrace kandidátní listiny koalice Strany zelených a SNK ED v Moravskoslezském kraji. Kandidátní listina obsahuje plný počet 70 kandidujících včetně pěti náhradníků. Cílem koalice je získat minimálně 30 000 hlasů z téměř milionu voličů, což by znamenalo dvojciferný volební výsledek.

Kandidátní listina je postavena na kombinaci zkušeností a nových vizí a nápadů. Kromě toho, že má první desítka kandidátů více než 130 let zkušeností s komunální politikou, je na kandidátní listině rovnou 20 osobností, kteří mají praktické zkušenosti s vedením své obce. Mezi nimi je i lídryně krajské kandidátní listiny Pavla Brady z Opavy, která byla náměstkyní primátora mezi lety 2010 a 2014 a profesí je stavební inženýrka a soudní znalkyně.

“Chtěla bych poděkovat všem našim kandidátům a kandidátkám, že se rozhodli svou kandidaturou podpořit myšlenku moderního Moravskoslezského kraje postaveného na hlasu jeho tradičních regionů,” říká k tomu Pavla Brady.

“Chtěli jsme celou volební kampaň postavit trochu netradičně, a proto jsme se rozhodli, že vytvoříme koncepci tzv. regionů na základě dřívějších okresů,” vysvětluje systém kandidátky volební manažer Josef Kučera a dodává: “Po řadě diskuzí se budeme věnovat sedmi specifickým regionům kraje. Z každého z regionů je jeden lídr, který bude spolu s  Pavlou Brady regionální tváří kampaně.”

“Jde zpravidla o zkušené starosty nebo místostarosty – to je možné vidět v regionech Bruntál, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Jmenovitě Salome Sýkorová, starostka Zátora na Bruntálsku, Sylva Kováčiková, místostarostka Bílovce na Novojičínsku, Pavel Smolka, starosta Vítkova a František Šichnárek, starosta Ostravy-Třebovic. Dále se jedná o zajímavé mladé osobnosti s obrovským potenciálem jako je na Třinecku a Těšínsku, Martina Wolna, ředitelka Třinecké knihovny, na Karvinsku Zuzana Pučoková, zakladatelka mateřského centra  z Havířova a na Frýdeckomístecku je to právník roku 2015 v kategorii PRO BONO Jiří Klega,” vyjmenovává Pavla Brady své regionální spolulídry.

“Všichni tito spolulídři budou s Pavlou Brady na všech vizuálech podle bývalých okresů. Jediný region, který jsme přidali oproti původním okresům navíc, je spojené Těšínsko a Třinecko, kvůli možné jazykové mutaci,” vysvětluje Kučera koncepci krajské kandidátky a dodává: “je velmi pravděpodobné, že volební materiály budou v některých oblastech  nejen české, ale mohou mít i jazykové mutace.”

“Samozřejmě máme i řadu lidí, kteří mají přesah přes dva a více okresů či rovnou přes celý kraj. Jedná se například o Tomáše Hradila, podnikatele v Ostravě a zastupitele v Krnově, který je mimo jiné i hejtmanem Florbalové asociace Moravskoslezského kraje. Dalšími podobně zajímavými lidmi s přesahem přes více regionů může být také politický geograf Ostravské Univerzity v Ostravě Tomáš Drobík nebo vedoucí záchranné stanice pro ohrožené živočichy a kandidát na senátora Petr Orel z Nového Jičína,” dodává Pavla Brady.

Krajské volby se konají už za dva měsíce 7. a 8. října.