Sylvie Kováčiková: Nejdůležitější je udělat si čas na rodinu a výchovu dětí

Sylvie Kováčiková: Nejdůležitější je udělat si čas na rodinu a výchovu dětí

Udržet si elán a energii po spoustu let v jedné profesi je velký oříšek pro každého z nás. Zvlášť, když jde o profesi politickou. Sylvie Kováčiková je ženou, která neztrácí chuť kolem sebe něco vytvářet a překypuje nápady, a to i po 25 letech v zastupitelstvu města Bílovec, kde se posadila jak na křeslo místostarostky, tak starostky. Za dlouhou dobu na radnici s hrdostí vzpomíná na změny, které se podařily prosadit, nejvíce si však váží svých rodinných vazeb, na něž se v dnešním rychlém světě často zapomíná. S lehkým nadhledem jsme pátrali po tom, kde v lidské nátuře leží zakopaný pes, co nás dělá šťastným a co nás motivuje?

 

Co pro vás osobně znamená dělat politiku?

Vnímám politiku jako službu lidem. Jsme představitelé, které si lidé volí ze svých řad, aby řešili jejich problémy. Obávám se ale, že politici na to často zapomínají a řeší spíše svůj vlastní prospěch. Zároveň by politici měli být schopni eliminovat zbytečnou byrokracii a používat více selského rozumu. Když člověk dělá politiku, tak jde s kůží na trh. Je třeba ji tedy dělat tak, aby lidé vaši práci ocenili. Do každého úkolu se vždycky snažím pouštět se s nadšením, protože na tom závisí jeho výsledek. Kdybych byla třeba zahradnice, tak se budu snažit mít nejhezčí záhon a jako starostka a nyní místostarostka města Bílovce se snažím dělat svoji práci tak, abych prospívala životu v obci.

Zní to skoro, jako byste popisovala úplně jinou profesi.

Lidé politiku vnímají bohužel jako sprosté slovo. Každý, kdo řekne, že je politikem, je předem odsouzen. Lidé totiž vnímají jen obraz, který vidí v televizi, kde je politika zobrazována negativně. Na druhou stranu se v ní podařilo dosáhnout spoustu pozitivních změn. Máme pěknější obce, udržovanější prostředí, běžní lidé mají dostatek základních potřeb jako je jídlo, domov a společenské zázemí. Žije se zde mnohem lépe, ale lidé bohužel přemýšlejí stále negativně.

Vnímáte nějaký hlavní důvod nespokojenosti občanů? Co jim v životě vadí?

Myslím si, že tomu tak je z velké části kvůli médiím a televizi. Zprávy vytváří dojem, že všichni lidé kradou a lžou. Ve filmech je situace samozřejmě idealizovaná. Málokdo si uvědomuje, že to nejdůležitější, co v životě máme, je zdraví, rodinné a domácí zázemí a smysluplná práce. To je místo, kde se vytvářejí sociální vazby, místo, kde si člověk uvědomuje, jakou hraje roli v kolektivu a co je od něj očekáváno. Je to seberealizace. Člověk musí ve svém životě vykonávat nějakou činnost, jinak zakrní.

Spousta lidí bohužel vidí smysl života jinde.

Ano. Setkala jsem se s mnoha lidmi, jejichž snem bylo stát se rentiérem. Když jsem se jich ptala, co pak budou dělat, odpovídali: „Já se budu bavit.“ Jak ale taková zábava vypadá a jaké štěstí přinese? Kolik člověk potřebuje navštívit destinací na světě, kolik potřebuje aut, mobilů, manželek? Tudy cesta nevede, protože štěstí se skrývá spíše v prostotě. Lidé, kteří umí být skromnější a naopak ocenit běžné malé radosti, jsou často mnohem šťastnější, než lidé, kteří od života očekávají zbytečně moc věcí.

Nenaplněné očekávání je vždy problém. Lepší je žádné si nevytvářet.

Skutečně. Smutné je, že například mladí lidé, ačkoliv mají dnes úplně jiné možnosti, než za minulého režimu, mají často problém vytvářet funkční rodiny. Umí sice vydělat peníze, takže jsou sociálně zabezpečení, ale založení rodiny už nevidí jako hlavní cíl. Spíše si chtějí užívat svobody a nezávaznosti. Hlavně ženám pak tikají biologické hodiny a je třeba si uvědomit, že je vhodný věk na to mít děti, protože pak sebe samotné i dítě zbytečně vystavují možným zdravotním komplikacím.

Co všechno se vám podařilo změnit v Bílovci?

Řekla bych, že jsem si dovolila určitý komfort plánovat dlouho dopředu, ne čistě populisticky jen na jedno volební období. Ukázalo se, že je to velmi praktický přístup. Je důležité mít koncepci, kterou se řídíte, i když se její výsledek projeví až po letech, kdy se vaše kroky propojí a začnou působit. Například jsme v průběhu devadesátých let vybudovali budoucí základy dvou nových ulic, kde je dnes nádherná funkční zástavba. Další z kroků, na který jsem pyšná, bylo vytvoření bezbariérového přístupu v Bílovci na místa, kam lidé chodí za službami, jako jsou úřad, domov důchodců, kulturní dům a podobně. Po letech tu jsou vidět velké změny k lepšímu, které by samy o sobě nebyly tolik znatelné.

Je v Bílovci nějaká zajímavost?

V rámci programu Regenerace památkové zóny se nám na náměstí podařilo vytvořit velkou kamennou šachovnici, která je největší svého druhu v České republice. Paradoxně vznikla z důvodu nedostatku finančních prostředků, což se nakonec ukázalo jako výhoda a ne jako překážka. Říkala jsem si: „Co tam tedy dáme, když si nemůžeme dovolit velkou žulovou dlažbu?“ Někde ve Francii jsem viděla, že mají šachovnici, inspirovala jsem se, a tak zde máme šachovnici.

Jsou na to všechno občané náležitě hrdí?

Říká se, že doma není člověk nikdy prorokem. Lidé si určitých změn nevšimnou, anebo je nevnímají, protože mají jiné starosti. Ale často se stává, že nám vesnici pochvalují návštěvníci odjinud. Udělali jsme zde mnoho práce, takže doufám, že jsou s ní naši občané spokojení.

Jak vidíte možný rozvoj do budoucna. Nejenom obce, ale i celého kraje?

Dříve jsme zde v Moravskoslezském kraji byli ocelové srdce republiky, ale to už se bohužel dávno změnilo. Dnes je třeba, aby u nás vznikalo více firem, které se budou zaobírat moderními technologiemi a budou vyvážet do celého světa. Oproti jiným krajům máme stále co dohánět, ale to je i práce politiků, kteří nesmí soukromému sektoru klást překážky a musí vytvářet co nejlepší prostředí pro rozvoj. V současnosti máme jako celá Česká republika nejnižší nezaměstnanost v celé Evropě, přeskočili jsme dokonce i tradiční Německo.

Co pro změnu k lepšímu můžete jako politička udělat?

Setkávám se například s podnikateli, abych lépe porozuměla dané situaci i z jejich pohledu. Problém je ale s lidmi, kteří zůstávají na trhu práce a nemají žádné ambice odejít někam do zaměstnání. Náš systém jim to bohužel umožňuje. Problémem jsou také obory, které nic neprodukují, jako jsou různí pojišťováci, poradci a podobně. Spousta z nich nepřináší společnosti skutečný užitek. Možná bude problém i v tom, že dnes rodiče nevěnují dostatek času výchově.

Sama jste vychovala dva syny. Jak to u vás fungovalo?

U nás tomu bylo s časem naštěstí vždy naopak. Ve výchově synů jsme se snažili jít dobrým příkladem a vždy pro nás byli prioritou. Pokud jsem se rozhodovala mezi prací, nebo situací, kdy mě potřebuje moje dítě, vždycky vyhrálo dítě. Neexistovalo, že bych řekla: „Teď na tebe nemám čas.“ Když si pořídíte děti, je právě čas tím nejdůležitějším, co jím můžete věnovat. Pak se nemusíte zbytečně pídit po tom, proč chodí do nějaké divné party a podobně. V těchto případech totiž vždy chybí dostatečná pozornost rodičů. Dnes už jsou synové dospělí, charakterní a slušní, což považuji za velký úspěch. Jeden z nich je lékař, druhý vystudoval strojařinu a učí na Vysoké škole Báňské, kde zároveň dělá doktorandské studium. Naštěstí se mu podařilo najít i zaměstnání v jedné z těch místních dynamických firem, které vyvážejí zboží do celého světa.

Co bylo ve vaší výchově stěžejní?

Je důležité, abychom byli schopni si v rodině povídat. Vést o věcech dialog a respektovat i odlišný názor. Dnes už žijeme v době, kdy budou mít nové generace na svět kolem vždy o něco jiný pohled, protože se vše mění obrovskou rychlostí. Se syny jsem také probírala, zdali je důležitá autorita starších, nebo dravost mladších a shodli jsme se, že je nejlepší, když spolu tyto dvě sféry spolupracují. Vzájemně se totiž mohou doplňovat a obohacovat. Dále jsou v rodině důležité společné aktivity. My se třeba často jedeme projet na bruslích, kde stihneme vždy probrat spoustu věcí a uvolnit se.

Jak vnímáte sebe a vaše kolegy, kteří kandidují za Pro Region?

Kvůli náladě, která panuje ve společnosti, jako je nedůvěra a negativní postoj k politice, je důležité, abychom byli srozumitelní a čitelní pro naše občany. Abychom opravdu jednali profesionálně, zodpovědně a korektně. Běžně se ve volbách stává, že spousta kandidátů nejsou odborníky na danou činnost a nevědí, co komunální politika obnáší. Pak také něco slíbí, a pokud jsou zvoleni, zjistí, jak náš legislativní proces funguje a že jejich sliby nejsou vůbec reálné. My máme výhodu zkušeností ze spousty let strávených v zastupitelstvech, rozumíme problémům, kterým společnost čelí, a hlavně dokážeme prosazovat změny, což lze posoudit i z naší práce.

0

Comments are closed.