Jiří Klega: Ostrava má v sobě potenciál města, které stále utváří svůj genius loci

Jiří Klega: Ostrava má v sobě potenciál města, které stále utváří svůj genius loci

O problémech často nestačí pouze mluvit, někdy je třeba s nimi zahájit boj na více frontách. Jiří Klega jako člověk, který je nadšený pro hory a přírody vnímá špatnou kvalitu vzduchu v Ostravě jako jednu z překážek rozvoje města i samotného regionu. V rámci dobročinné organizace Čisté nebe již realizuje určité kroky k řešení tohoto problému, vnímá však, že jako zastupitel bude moci pro změnu k lepšímu udělat mnohem více. V soukromé profesi právníka, kde byl nominován na prestižní ocenění Právník roku 2015, se denně setkává s problémy lidí a snaží se najít společnou cestu. Zkušenosti z komunální politiky ve Vratimově, dozorčích rad a občanských aktivit jej naučily, jak hledat společnou cestu i v jiné, než soukromé sféře. Ostrava je pro něj nejenom město, ze kterého pochází, ale kde také vidí velkou budoucnost a možné příležitosti.

Studoval jste v Praze, ale vrátil jste se do Ostravy. Hlavní město vás nechytlo?

Ano. Do Prahy jsem šel na právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ale už v průběhu studií jsem věděl, že se vrátím zpátky do Ostravy. Ne, že by mě Praha nezaujala, je to krásné město, ale jeho kouzlo už svým způsobem nemá co nového nabídnout. Samozřejmě, jako město prochází neustálou změnou k lepšímu, ale Ostrava má v sobě stále potenciál nově vznikajícího prostoru, který svůj genius loci stále hledá a může ho někam posouvat.

Kterým směrem?

V současné době se Ostrava nachází v postindustriální etapě, zavřely se doly a některé továrny ale tohle je přesně ten typ objektů, který je atraktivní pro různé druhy využití. V podstatě nejde jen o kanceláře nebo byty, ale například spousta lidí, kteří dojedou na Colours of Ostrava do Dolní oblasti Vítkovic, tak jsou z takového prostředí příjemně překvapeni. Svým způsobem jde o unikátní záležitost i v mezinárodním kontextu. Ale nenechme se opít jedním pozlátkem. Je tu hodně problémů, které je třeba řešit.

Kde se podle vás skrývá ten hledaný potenciál?

Duch Ostravy je ukrytý především v lidech. Ostravák nikdy nebude Pražák, i když se tam přestěhuje. Paradoxně spousta firem chce často lidi z Moravy, protože jsme pracovití a umíme věci říkat na přímo, jsme průbojnější. Jednoduše od rány, jak se říká. V našem případě je to tedy doslova, protože k té ráně i často přijde.(smích)

Je Ostrava v současné době zajímavá pro mladé lidi?

Určitě. Mladým lidem má co nabídnout co se týče studia, ať už to jsou technická studia v rámci Vysoké školy Báňské, humanitní na Ostravské univerzitě či různá umělecká studia. Jezdí sem i studenti ze zahraničí a je tu mnoho možností kulturního vyžití sui generis. Není to jen Colours of Ostrava, ale vždy tu byla silná skupina okolo undergroundu; ať už to byli malíři, sochaři, fotografové, básnici, hudebníci a to zde opět začíná ožívat. To stejné probíhá i v rovině technické, která zde má určité zázemí díky tomu, že industriál okolo je stále funkční. Zkrátka je tu živná půda pro cokoliv nového a zajímavého.

Ostrava má na druhou stranu své specifické problémy, jako třeba uzavírání dolů. Jak vidíte tuto záležitost?

Komplikovaně. Chybí mi tu určitý strategický plán, který by řešil, co bude po útlumu těžkého průmyslu. To je třeba řešit už nyní, ne až ten útlum nastane. Nám, jako Zeleným, vyčítají, že továrny chceme zavřít, ale to není pravda. Je důležité, aby tu byly a neomezeně fungovaly, co nejdéle to půjde, protože jsou stále hlavním zdrojem pracovní síly v regionu. Kdy se zavřou doly na Karvinsku či továrny v Ostravě, to neovlivní žádná ekologie, ale makroekonomické faktory, a s tím nikdo z nás nic neudělá. Je důležité tedy myslet do budoucna na to, jak se region bude vyvíjet dál bez těžkého průmyslu. Řeší se vylidňování centra a Ostravy jako takové. Je to prezentováno jako problém, ale já jsem jiného názoru. Snížení počtu obyvatel se dá snadno přizpůsobit, ale je důležité, aby neodcházeli šikovní a pracovití lidé, kteří to město mohou někam posouvat.

Nabízí se nějaká alternativa?

Primárně si musíme říct, komu bude třeba pomoci? Dle mého názoru to bude zejména masa lidí bez vyššího vzdělání. Je tedy nutné již dnes takové lidi na možnou změnu připravovat. Hovoříme však i o generaci, která teprve vyrůstá nebo se teprve narodí. A základem je kvalitnější vzdělání. Často se jedná o děti z komplikovaných životních podmínek. S těmi je třeba pracovat více individuálně, což ale není reálné ve třídě s mnoha žáky. Bude to náročné a nákladné, ale pořád levnější a snazší, než „žehlit“ negativní následky masové nezaměstnanosti, projevující se v kriminalitě, drogové závislosti, depresích, vzniku ghet, radikalismu apod.

Jak vidíte řešení možného nárůstu nezaměstnanosti?

Musíme rovněž přilákat nové firmy, které budou chtít působit v tomto regionu a nebudou jen montovnami, ale přinesou také odbornou práci. Z těžkého průmyslu se musíme postupně přesunout k průmyslu lehkému, včetně podpory živnostníků. Já se obávám, že ten problém nemá jednoduché řešení, ale je třeba se snažit minimalizovat negativní vlivy, které s tím přijdou. Můžeme se inspirovat v Německu v průmyslových regionech v okolí města Düsseldorf, který již podobnou změnou probíhaly v minulosti. Poučit se, co udělaly správně a naopak se vyvarovat jejich přešlapům. Zní to katastroficky, ale právě v tom je skrytý potenciál, protože je tu spoustu volných a levných prostor k pronájmu. Je to výzva i pro kraj, pro stát, aby vytvořili vhodné pobídky a ty nové firmy sem přitáhli.

Co dalšího může přilákání nových firem ovlivnit?

Je to otázky i kvalitní infrastruktury. Máme tu letiště v Mošnově, které je minimálně využíváno. Pokud budou mít manažeři zahraničních firem možnost přiletět do Ostravy a nedopravovat se složitě po zemi z letiště z Prahy, nebo Brna, pak se jim spíše bude chtít u nás podnikat. Můžou to být vedlejší aspekty, podle kterých se takové firmy rozhodují, ale koneckonců je to jedno z hledisek, a pokud jej můžeme nějak ovlivnit, tak s tím musíme něco udělat. Je otázkou jestli se soustředit na ty malé podnikatele, nebo na větší firmy, ale hlavně za nimi musíme jít a zeptat se jich, co pro svůj rozvoj potřebují. Je jasné, že my pro rozvoj kraje potřebujeme jak jedny, tak druhé. Také je třeba zpříjemnit cesty vlakem do Brna a do Polska, aby byly na úrovni trasy Ostrava-Praha.

Co dalšího se dá změnit k lepšímu?

Lidé zde budou chtít žít, pokud se jim zde bude žít dobře. V současné době je nám vytýkána třeba situace s ovzduším. Je tedy třeba, aby velké průmyslové firmy pouze dodržovaly nastavené regule, nikdo po nich nechce, aby nějakým způsobem omezovaly provoz. Je důležité, aby se chovaly zodpovědně a například věnovaly část finančních prostředků na ozdravné pobyty pro děti ze zatížených oblastí. Nejmenovaná firma nakoupila billboardy, kde uvádělo, jaké prostředky věnovala na zlepšení životního prostředí, ale kdyby se místo billboardů a PR okolo zaměřila rovnou na děti, trpící astmatem či alergiemi, využila by dané finance lépe.

Jak se k tomu staví obyvatelé?

Problém s ovzduším zde v Ostravě dlouhodobě je, že si na něj lidé zvykli a už to tolik neřeší. Když tuhle problematiku načnete, tak na ni již nikdo zásadně nereaguje. Obávám se, že to však může být zásadní překážkou pro rozvoj našeho regionu, protože lidé, kteří by sem potenciálně přijeli podnikat, nebo žít, na špatný vzduch zvyklí nejsou a je to pro ně mnohem větší priorita. Tito lidé zde nebudou chtít vychovávat své děti, pokud jim bude hrozit riziko astmatu.

Sám se pohybujete i na poli dobročinných organizací. Co vás k tomu přivedlo?

Jde o organizaci Čisté nebe, což je neziskovka, ke které jsem se dostal přes své kamarády, kterým se nelíbilo, že jejich děti dýchají špinavých vzduch a stejně tak nebyli spokojeni s tím, jak se k tomuto problému staví vláda a ministerstva. Založili tedy neziskovku, přes kterou se snaží na politiky vyvíjet tlak, aby s tím začali něco dělat. Scházíme se a vytváříme projekty, kterými se snažíme prokousat tou byrokracií, která je často překážkou, aby se něco reálně udělalo, a připomínkujeme a dohlížíme, jestli nejde jen o plané sliby a jestli se něco skutečně v tomto směru děje. Samozřejmě nejsme utopisté, nikdy tu nebudeme mít ovzduší jako na Šumavě, ale to ještě neznamená, že nelze jeho kvalitu zlepšit. Lidem jsme přinesli oblíbené aplikace jako je Smog Alarm nebo Čistý komín. Pořádáme řadu debat a setkání.

Pokud budete zvolen do Zastupitelstva kraje, můžete jednotlivé kroky realizovat sám.

Ano. Kraj je ten nejdůležitější orgán, okolo kterého se to točí. Města jako taková nemají tolik možností s tím něco udělat. Bohužel kraj v tomto směru není aktivní. Jeho laxní přístup rovněž kritizoval soud. Pokud budu zvolen, tak se samozřejmě budu snažit využít mé pozice u rozhodovacího procesu a přimět kraj, aby opravdu dělal vše, co mu zákon nejen umožňuje, ale také přikazuje. Když to jde jinde v Evropě, proč by to nešlo u nás? Proč mohou lidé v obdobně průmyslových regionech dýchat čistší vzduch a ne plný karcinogenních látek, jak je tomu často v Ostravě?

Co si myslíte, že je u nás tou překážkou?

Chybí tu vůle politiků opravdu zlepšovat prostředí, kde žijí. Bohužel se také ztrácejí miliardy, které by mohly pomoci regionu, nicméně končí bůhví kde. Rovněž mám obavy, že rozdělování dotací neprobíhá transparentně a peníze opět mizí. Na to bychom se chtěli zaměřit.

Vyjíždíte sám někam za čerstvým vzduchem?

Za rohem je Lysá hora, takže stačí sednout do auta či na vlak a za hodinu se vám dýchá lépe. Problém je, když lidé z Ostravy nikam nevyjedou, pak nemají srovnání místem, kde tomu může být jinak. Smrkají, kašlou a jsou s tím tak sžití, že to berou jako nějaký standard, s nímž je třeba počítat. Pak stačí vyjet někam na týden na hory a zjistíte, že se dá dýchat úplně jinak. Jednou z krás Ostravy je, že tu máme kousek Beskydy, na rozdíl od Prahy, ze které se těžko dostanete po práci někam do přírody. I zde se však obávám vývoje pod vlivem moci peněz. Třeba toho, že se postaví lanovka na Lysou horu a tím se tato krásná a relativně divoká hora definitivně pohřbí.

Co pro vás znamená politika?

Možnost, jak ovlivnit věci kolem sebe tak, aby směřovaly správným směrem. Pokud chceme kolem nás něco změnit, tak je to šancí, jak změnu prosadit, nebo to ani nemusí být změna, ale vývoj k lepšímu, který se třeba zastavil. Nemusíte se shodovat stoprocentně s názory ostatních stran, ale pokud tam najdete pár lidí, kteří jsou vám svým přístupem k věci blízcí, může to být cesta. I kdybychom byli pouze v opozici, tak je to pro nás velmi důležité. Chceme dohlížet na ty, kdo vládnou a neumožnit jim dělat si všechno, co chtějí. Byť mohou opozici přehlasovat, stále je to důležitý prvek kontroly, protože si pak nedovolí jít úplně za hranu.

0

Comments are closed.